Natálie Gorbaněvská na pozvání ředitele Czech Prestige v Praze

Posledích deset říjnových dnů strávila v Praze na pozvání ředitele Czech Prestige – jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. ruská básnířka, novinářka a disidentka Natálie Gorbaněvská (1936). 25. srpna 1968 v poledne vyšla s nápisem „Za naši a vaši svobodu” spolu se sedmi přáteli na moskevské Rudé náměstí  protestovat proti sovětské okupaci Československa.

Během pětiminutové demonstrace byla zatčena, ale protože mladšímu synovi byly tři měsíce, jako jedinou ji propustili. Ihned začala pracovat na zprávě         o protestu a následném soudním procesu s demonstranty - senzační dokument byl ilegálně v několika mikrofilmech převezen českou studentkou Janou Klusákovou a vyšel knižně pod názvem Poledne nejprve v ruském samizdatu, krátce na to v překladu do několika jazyků na Západě. 

V prosinci 1969 byla Natálie Gorbaněvská znovu zatčena; po roce ji prohlásili za duševně chorou a poslali do tzv. vězeňské psychiatrické léčebny - nejdříve    v Moskvě, potom v Kazani. O oba malé syny se zatím starala její matka. Po návratu v roce 1972 se Natálie Gorbaněvská znovu zapojila do disidentského hnutí. Účastnila se například protestů proti vyhoštění Alexandra Solženicyna, pak definitivně Rusko opustila. Od roku 1975 žije a pracuje v Paříži. A jaký byl osud její draze vykoupené knihy Poledne? Do roku 1983 vyšla ve Francii, v Anglii, ve Spojených státech a v Mexiku. Později v několika dalších zemích včetně Maďarska a v Polska. V létě 2007 vyšlo Poledne oficiálně v Rusku. A teprve loni, v roce 2012, vyšla tahle kniha v překladu Milana Dvořáka, zásluhou Ústavu pro studium totalitních režimů a nakladatelství Torst v Praze.

Ředitel Czech Prestige – jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s.r.o.  Zdeněk Okůnek pozval do Prahy Natálii Gorbaněvskou  v roce 45. výročí násilného potlačení Pražského jara a krátce poté, co znovu vyšla s aktivisty Solidarnosti na Rudé náměstí. Záměrem pozvání této výjimečné ženy bylo znovu ukázat české veřejnosti, ale zejména studentům, že před 45 lety československá veřejnost nebyla osamocena v boji proti okupantům. 25. srpna 1968 přišla na Rudé náměstí jen hrstka lidí ve jménu demokracie a humanity vyjádřit svůj nesouhlas s postojem sovětské vlády a koneckonců celé Varšavské smlouvy.

Krátce po svém příjezdu z iniciativy Jaromíra Štětiny N. Gorbaněvská poobědvala s přáteli v Senátu. Pan senátor Štětina jí předal děkovný dopis předsedy Senátu PČR M. Štěcha. Následující den jí rektor Karlovy univerzity  ve Vlasteneckém sále Karolina předal zlatou pamětní medaili "za celoživotní prosazování principů svobody a demokracie". Ten říjnový den byly zhruba tři hodiny odpoledne a do sálu za doprovodu rektora univerzity prof. Václava Hampla vešla drobná a usměvavá žena. Jen málokdo by asi tušil, jaká obdivuhodná nebojácnost a odvaha se v tomto nenápadném stvoření skrývá. Před očima se přítomným ještě krátce mihla postava Karla Schwarzenberga. Neformálně podal a políbil paní Natálii ruku a pak zmizel někde za objektivy fotoaparátů. Slova se jako první ujal rektor UK Václav Hampl. Nejprve uvítal paní Gorbaněvskou v její rodné ruštině, následně pronesl několik vět v češtině: „Je pro nás velkou ctí uvítat mezi námi paní Natálii Jevgeněvnu Gorbaněvskou, významnou představitelku disidentského hnutí a obhájkyni lidských práv. Celý svůj život vyznává a zastává hodnoty, které jsou velmi blízké akademické obci, neboť jsou zcela zásadní pro zachování akademických svobod, svobody bádání a svobody vůbec. Její životní příběh také velmi konkrétně ilustruje to, o čem na univerzitě často mluvíme, totiž že svoboda stojí za osobní nasazení. Dovolte mi, vážená paní Gorbaněvská, abych vám za sebe i jménem celé univerzity vyslovil upřímné poděkování.“

Pak rektor UK předal slovo panu profesoru Janu Sokolovi. Ten ve zkratce připomenul život a výjimečné skutky této ženy. Po projevu profesora Sokola převzala Natálie Gorbaněvská pamětní medaili UK, kterou univerzita uděluje osobnostem, jež se zasloužily o rozvoj univerzity, vědy, vzdělanosti nebo akademických svobod a svobody vůbec.

Jako poslední se ujala řeči N. Gorbaněvská. Celou dobu působila velmi přátelským a skromným dojmem. Zajímavé je, že během své řeči v podstatě vůbec nemluvila o sobě. Naopak zdůrazňovala hrdinství ostatních protestujících, stejně tak i fakt, že nesmíme být lhostejní k lidským právům a měli bychom bránit za každou cenu svobodu lidského jedince. Tímto bojem byl skutečně život paní Natálie naplněn. Po krátké řeči paní Gorbaněvské následovalo několik dotazů z publika a tím byla beseda ukončena. Rektor UK Václav Hampl pak spolu s disidentkou za velikého a upřímného potlesku opustili Vlastenecký sál a Natálie  Gorbaněvská se ještě podepsala do pamětní knihy. Tím byl slavnostní ceremoniál oficiálně ukončen a všichni přítomní        s údivem na tváři sledovali tu veselou a usměvavou postarší dámu, jež si možná ani sama neuvědomovala, jak významné gesto tehdy udělala.

Paní Gorbaněvská se v Praze taktéž zúčastnila prestižního televizního pořadu Hyde Park Civilizace, který bylo možné zhlédnout v sobotu 2. listopadu na ČT 24. Poskytla interview hlavní TV zpravodajské redakci, několika rozhlasovým stanicím, Lidovým novinám a ruskému týdeníku „Pražský Express”.               Na Staroměstském náměstí jí srdečným dlouhotrvajícím potleskem přivítalo na rockovém koncertě  patnáct tisíc mladých Pražanů. Spolu s předním publicistou, scénáristou a redaktorem ruské redakce Rádia Svobodná Evropa - Svoboda Jefimem Fištejnem pobesedovala se studenty Czech Prestige – jazykové školy   s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. Zúčastnila se večera pořádaného Iniciativou Strategie 31 (CZ) a Knihovnou Václava Havla „Worldwide Reading for Mikhail Khodorkovsky”. Den před odletem do Paříže, v pondělí osmadvacátého října, dvacet let po setkání s Václavem Havlem, Natálie Gorbaněvská položila květiny k jeho hrobu na Vinohradských hřbitovech.  

24. října 2013  v Černínském paláci přijal Natálii Gorbaněvskou ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout. Ministr cenil občanský postoj paní Gorbaněvské v reakci na okupaci Československa v roce 1968 a též její stávající činnost v oblasti lidskoprávních aktivit v Rusku. Tentýž den Natálii Gorbaněvskou spolu s ředitelem Czech Prestige – jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky s.r.o.  Zdeňkem Okůnkem přijal předseda vlády České republiky Jiří Rusnok. Premiér během setkání ocenil celoživotní nasazení Natálie Gorbaněvské v boji za svobodu a lidská práva. V úvodu schůzky jí také poděkoval za účast na ojedinělém protestu proti okupaci Československa: „Jsem rád, že máme možnost poděkovat vám za váš čin, jenž byl velkým přínosem pro svobodu a demokracii.“ Předseda vlády zároveň vyjádřil sympatie účastníkům vzpomínkové akce, kteří si 25. srpna 2013 připomněli události z roku 1968. Natálie Gorbaněvská upozornila na otevřený dopis, který v roce 1968 odeslala šéfredaktorům různých periodik. „Doufali jsme, že prostřednictvím mého dopisu se Československo dozví, že ne všichni Rusové souhlasili s bratrskou pomocí,“ uvedla.  Součástí jednání byla rovněž diskuze o současné lidskoprávní situaci v Ruské federaci.

29. října 2013 někdejší sovětskou disidentku N. Gorbaněvskou na pražském Hradě přijal prezident Miloš Zeman. Během setkání se zajímal o její názory na sociálně  demokratické tendence v Rusku a možnosti vývoje jejich stranického a institucionálního zakotvení a na tamní evropské aspirace a tendence. Šéf  hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček na dotaz ČTK uvedl, že schůzka se z plánované půlhodiny protáhla na víc než hodinu. Zeman s Gorbaněvskou hovořil o vývoji v Rusku a dalších zemích postsovětského prostoru od Ukrajiny a až po Gruzii. Prezidentova kancelář se podle Kmoníčka změnila "v diskusní klub s vášnivým dialogem obou stran", který pokryl témata v šíři od ministerského předsedy Pjotra Stolypina až po šachového šampiona a ruského opozičního politika Garry Kasparova a vývoj občanské společnosti v dnešním Rusku.  "Prezident se zvláště zajímal o sociálně demokratické tendence v Ruské federaci a možnosti vývoje jejich stranického a institucionálního zakotvení, jakož i o evropské aspirace a tendence RF. Na závěr se s paní Gorbaněvskou dohodli na příštím setkání a pokračování dialogu," řekl Kmoníček.