V Botanické zahradě hl.m. Prahy v Tróji

Během letních kurzů vyrazili studenti Czech Prestige na výlet do pražské Botanické zahrady. Výlet se vydařil a všichni budou na nevšední zážitky dlouho vzpomínat.

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 70 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana s exotickými rostlinami, který byl vybudován do skály, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně chráněné vinice sv. Kláry.

Úvodní expozice je upravena jako park s kolekcemi drobných cibulovin, trvalek, letniček a léčivých, vřesovištních, suchomilných a vlhkomilných rostlin, se skalničkovým skleníkem a oddělením dendrologie s domácími i cizokrajnými zakrslými jehličnany. Studenti měli možnost si prohlédnout, kromě úvodní expozice, i meditační japonskou zahradu s původními druhy japonských rostlin, geografickou expozici rostlin Turecka a Středomoří a pod ní sbírku kosatců.

V severní části zahrady nově vyrostla šestitunová ocelová rozhledna z dílny Čestmíra Sušky. Uvnitř potrubí se nachází vřetenovité schodiště a povrch tubusu zdobí dekorativní otvory, z nichž je možný výhled ven. Expozice „Stráň“ spojuje severní a jižní část zahrady. Nalézá se tu dochovaná stepní květena a zvířena. Na návrší se vypínají železné sochy výtvarníka Lukáše Raise – Pasoucí se boileři neboli Dva.

Kousek pod sochami je situované posezení, odkud se nabízí krásný pohled na Prahu. Do zahrady jsou doplňovány i různé dekorační a informační prvky, které mají za cíl návštěvu zahrady zpříjemnit a přiblížit ji více také hendikepovaným návštěvníkům. Nad strání se rozprostírají lesní biotopy východní Asie, Severní Ameriky a arboretum. Expozice "Severoamerická polopoušť" obsahuje sbírku zimovzdorných sukulentů a kaktusů a jiných otužilých rostlin.Na okraji lesa na rozhraní se stepní strání se nalézá rozhledna od ak. sochaře Čestmíra Sušky.

Jedna ze studentek uvádí:“V Botanické zahradě bylo krásně. Kvetla tam spousta lilií různých barev, některé jsme ještě nikdy neviděli, například tmavorudé. Líbili se nám i skalky s různými druhy mechů. Také jezírko s želvami bylo krásné, chvíli jsme tam odpočívali a pozorovali, jak se želvy zadumaně tváří.

Botanická zahrada se nám prostě představila v tom nejlepším světle. Letničky všech tvarů a barev zářily, rozkvetlé růže voněly, v lučních partiích svítily třezalky, chrpy a slzičky (hvozdíky), zkrátka krása krásoucí. Výlet jsme si všichni užili. I když jsme byli unavení, bylo o čem si povídat.“