Přežít a naučit se český jazyk

Role těch, kdo mají za pouhých deset měsíců naučit studenty český jazyk od nuly na úroveň B2, je veliká a pro pedagogy to není jednoduchý úkol. Naše škola se s ním vždy vyrovnala díky osobnímu přístupu ředitele školy, doktora filologických věd, pedagoga s třicetiletou praxí Zdeňka Okůnka, díky silnému pedagogickému sboru, díky tomu, že škola má právo státní jazykové zkoušky, a také díky samotným studentům, jejichž hodnocením se řídíme.

Státní zkouška – to není jenom kritérium hodnocení úsilí studenta, ale také práce celého kolektivu školy, jehož neoficiální devizou, podle slov našeho ředitele, je cíl – „zemřít, ale naučit se český jazyk“! A o tom, jak přežít a při tom se naučit český jazyk, nám bude vyprávět nejlepší pedagožka Czech Prestige Natálie Gorbaněvské, která zvítězila podle výsledků v anonymním hlasování ve školním roce 2014/2015, Marie Švandová – magistra filologie a společenských věd:

Nakolik je reálný tento úkol: přeměnit mladé lidi, kteří vůbec nerozumí jazyku, v abiturienty univerzity, kteří ovládají jazyk na úrovni B2?

- Tento úkol je reálný. Ale záleží na samotných studentech, na jejich odhodlání, motivaci a pevné vůli.

Jaká je role pedagoga při řešení tohoto obtížného úkolu? Kolik procent úspěchu záleží na pedagogovi?

- Role pedagoga je důležitá. Pro studenty je to učitel, rádce, člověk, který s nimi neustále pracuje, opakuje, vede konzultace. Na obou stranách je potřebná trpělivost a každodenní intenzivní soustavná práce.

K vám do třídy přišli noví studenti – cizinci. Co uděláte jako první: stanovíte pevnou disciplínu, řeknete jim o vašich pravidlech a trestech za jejich porušení; budete motivovat studenty tím, že popíšete perspektivy, které se před nimi otevírají, když se naučí český jazyk; budete se snažit ve studentech vzbudit lásku k sobě a k českému jazyku žerty, vyprávěním, vykládanými s hereckým mistrovstvím?

- Nejdříve studenty přivítám v naší zemi a v naší škole, popřeju jim, aby se jim zde líbilo a aby se jim všechno dařilo. Obvykle se zeptám, co vědí o České republice, o její historii, kultuře, umění, literatuře, o českém jazyce. Také nahlédneme do nových učebnic. Řeknu jim, že studium nebude jednoduché a práce bude mnoho, ale že společným úsilím to jistě zvládneme.

Vyberte z těchto vlastností ty, které jsou zvlášť potřebné pro učitele, který vyučuje jazyk: trpělivost, schopnost improvizace, náročnost, pedagogické mistrovství, umění nacházet individuální přístup ke studentům, umění motivovat, mít rád svůj předmět, schopnost postavit se na místo žáka, osobní přitažlivost a odbornost, „pevná ruka“.

- Pro pedagoga jsou důležité vlastnosti – trpělivost, umění motivovat, náročnost k sobě i ke studentům, schopnost najít ke studentům individuální přístup, v neposlední řadě určitě mít rád svou práci, rád pracovat se studenty.

Máte své firemní tajemství pro výuku jazyka?

- Žádné své tajemství, jak naučit jazyk, nemám.

Jaký student je vám bližší: talentovaný lajdák nebo snaživý, ale průměrný student?

- Snažím se ke všem studentům přistupovat stejně.

Zamiluje si každý student jazyk, který studuje? A je potřebné zamilovat si jazyk?

- Myslím, že každý student si nezamiluje jazyk, který studuje. Někteří studenti mají k jazyku blízký vztah, někteří jazyk chápou jako prostředek k dosažení něčeho dalšího. Ale čím bližší vztah se k jazyku vytvoří, tím je to pro studenta snazší a zajímavější.

Umíte zvyšovat hlas? A dokážete se dát v hodině do smíchu?

- Také umím zvýšit hlas, když je to potřeba, ale není to často. Rozesmát se na hodině? – Záleží na situaci. Určitě je důležitý úsměv, pozitivní přístup a příjemná atmosféra v hodině.

Nejhorší trest, kterého jste schopna ve vztahu k lajdáckému studentovi?

- Nemám žádné zvláštní tresty. Raději studenty chválím.

Nejlepší pochvala z vašich úst?

- Pochvala – výborný, vynikající student. Pokud je to nějaká práce nebo příprava na hodinu – výborná práce, skvělá práce.