Návrat ke kořenům — ředitel Czech Prestige – jazykové školy Natálie Gorbaněvské v Podkarpatské Rusi

Počátkem tohoto roku ředitel Czech Prestige – jazykové školy Natálie Gorbaněvské, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Mgr. Zdeněk Okůnek, Ph.D., navštívil Užhorod, centrum polyetnické Podkarpatské Rusi, nejzápadnější město Ukrajiny ležící bezprostředně na hranici schengenské zóny. Prudké změny ve společenském životě na Ukrajině a v Evropě se výrazně projevují v kultuře, tedy i ve sféře vzdělávání. Přesvědčivě o tom vypovídá i fakt, že na katedře slovakistiky Užhorodské národní univerzity, jež má dvacetiletou tradici, se již třetím rokem vyučuje jako oborové magisterské studium bohemistika – čeština jako cizí jazyk.

V průběhu tisícileté historie byli místní obyvatelé součástí státních útvarů – Uherského království a Rakousko-Uherské monarchie. Po první světové válce, když tehdejší Podkarpatská Rus byla připojena k Československé republice, nastalo období mimořádně příznivé k rozvoji kultury a zejména školství, otevíraly sa československé školy a gymnáziá, vznikaly kroužky, působily folklórní soubory. Mezi lety 1919 až 1939, kdy byla Podkarpatská Rus součástí Československé republiky, ovlivnila životy tisíce lidí, úředníků, vojáků, kolonistů, kteří tam byli buď vysláni, nebo odcházeli dobrovolně do nejvýchodnějšího cípu země hledat štěstí. Tito lidé ovlivnili tvář Podkarpatska na dlouhé desítky let. Ale vliv byl oboustranný, i Podkarpatská Rus inspirovala mnohé z lidí, kteří tam působili, nebo tudy cestovali. Proto je s podivem, že se současná Česká republika, s výjimkou kraje Vysočina, jehož krajské město Jihlava je družebním městem Užhorodu, legitimním tématem Podkarpatské Rusi téměř nezabývá. Jedinou významnější aktivitu v tomto směru vyvíjí pouze Společnost přátel Podkarpatské Rusi, která vydává řadu drobnějších prací ať již současných, nebo i přetisků vydaných za První republiky. Větší aktivitu v tomto směru vykazuje Slovensko, v oblasti školství zejména Prešovská univerzita a organizace a spolky na východním území našeho souseda.

Smyslem cesty ředitele Czech Prestige – jazykové školy Natálie Gorbaněvské, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Mgr. Zdeňka Okůnka, Ph.D., bylo hlubší a objektivnější poznání současné Podkarpatské Rusi a zapojení Czech Prestige do konkrétnější spolupráce, jež by navazovala na společnou historii v předválečném Československu. Podle Zdeňka Okůnka nelze zapomínat na stále silné historické vazby. Řada českých občanů se totiž ke společné historii hlásí a je naší povinností udržet a využít tyto vazby na minulost pro budoucnost česko-ukrajinských vztahů. Česká veřejnost je podle něj o Podkarpatské Rusi, nejvýchodnějším koutu Československé republiky, k jejímuž odkazu se Česká republika hrdě hlásí, kriticky málo informována. Vždyť Podkarpatská Rus byla součástí Československé republiky po dvacet let. Za tu dobu se zde vystřídalo několik desítek tisíc Čechů, kteří působili ve školství, zdravotnictví nebo státní správě. Jako celek zanechala česká působnost na Podkarpatské Rusi mnoho stop, mnohé z budov stojí dodnes a některé z nich plní i stejnou úlohu, jakou plnívaly za První republiky. Díky rozvinutému školství se podařilo vychovat národ, vzkvétalo umění, Podkarpatská Rus zažívala podle slov pamětníků druhé národní obrození v kultuře. Samozřejmě by se našly i stinné stránky, věci, které měly být udělány jinak. Počet českých škol byl předimenzován, absolventi z Podkarpatska nenalézali uplatnění ani v českých zemích, ani doma, přestože vzdělaných lidí bylo málo. V civilní oblasti ale můžeme říci, i přes veškeré chyby, že české působení na Podkarpatské Rusi bylo pozitivní. V letech 1938 a 1939 krváceli čeští vojáci, četníci, příslušníci Finanční stráže za zem, o které mnozí ještě před pár lety ani nevěděli, že existuje. Politické hry pak odtrhly Podkarpatskou Rus od Československa navždy, přesto stopy české přítomnosti žijí v zemi pod Karpaty dodnes, nejen viditelné, ale i v duších pamětníků.

Ředitel Czech Prestige – jazykové školy Natálie Gorbaněvské, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Mgr. Zdeněk Okůnek, Ph.D., se nа Užhorodské národní univerzitě setkal s vedoucí katedry slovenské filologie Filologické fakulty prof. Světlanou Michailovnou Pachomovovou, DrSc., vedoucí oddělení českého jazyka doc. Julií Vasiljevnou Jusipovou – Jakimovičovou, CSc., slovakisty – docentem Jaroslavem Džoganíkem, CSc., a odbornou asistentkou Naďou Anatoljevnou Maljovanou. Profesorka Světlana Pachomovová Zdeňka Okůnka seznámila s historií i současností katedry, jejíž pevnou součástí se stává i český jazyk. Na češtinu se každoročně hlásí téměř 70 uchazečů, přijato je pouze 5, z toho 2 jsou samoplátci. V prvních třech ročnících studuje po pěti posluchačích. Používají učebnici Ludmily Danilenkové Český jazyk, jež byla vydána v Kyjevě v roce 2006. S pomocí kraje Vysočina má oddělení češtiny skromnou knihovnu české literatury a občas je jim zasílán i český tisk. Bohemistické oddělení Užhorodské národní univerzity paradoxně nemá ani českého lektora, přestože žádost byla nejednou předávána GK ČR ve Lvově, jeho studenti nejsou ani zváni na Letní školu slovanských studií. Vysokoškolští užhorodští bohemisté mají pouze možnost vykonávat praxi na tamější 3. Střední všeobecně vzdělávací škole T. G. Masaryka, budova které byla vybudována ještě za masarykovského Československa. Už dva roky se tam totiž jako druhý cizí jazyk učí vedle angličtiny nebo polštiny i čeština. Vyučovacím jazykem na této škole je jazyk ruský a češtině se zatím žáci od 5. třídy věnují 2 hodiny týdně pod vedením učitelky Oleny Medencijové, která studovala češtinu na Užhorodské národní univerzitě. Mgr. Zdeněk Okůnek, Ph.D., se s vedením katedry slovakistiky dohodl na intenzivnější cílevědomé spolupráci v oblasti metodiky českého jazyka, přípravy studijních materiálů, výměny učitelů a studentů - bohemistů.

Foto: Natalie Myhalnytska, Maxim Ritus, uzhnu.edu.ua, tyachivnews.in.ua, uzhgorod.in, facebook.com/transcarpathian.heritage