Druhé čestné interview

Pokračujeme v besedách s absolventy pražské jazykové školy Czech Prestige. Dnes je naším hrdinou Mark Kandybka, absolvent Czech Prestige, medik. Příjemný otevřený mladý muž. Vybral si jednu z nejtěžších a nejdůležitějších profesí – zachraňovat lidem život.

Marku, máte velmi neobvyklou lékařskou specializaci – zdravotnický záchranář. Řekněte, prosím, jaká je Vaše práce?

Zdravotnický záchranář je zdravotnický pracovník, který má specializaci v neodkladné medicíně. V zemích SNS taková specializace není, svou specifikou je jí však podobná (paramedik/ záchranář), ale s menší samostatností a s menšími kompetencemi. V České republice je možné tuto specializaci získat na vysokých školách, státních i soukromých. Bakalářského vzdělání je v České republice možné dosáhnout po třech letech studia, ačkoliv přibližně třetina studentů si studium prodlužuje na čtyři roky.

Jakou vysokou školu jste dokončil?

Dokončil jsem ČVUT FBMI (České vysoké učení technické v Praze, Fakultu biomedicínského inženýrství). Nyní musím odpracovat rok v resuscitaci nebo na přijímacím oddělení v mimořádných situacích, a teprve potom nás pouštějí na rychlou zdravotnickou pomoc, kde už sami rozhodujeme, jestliže tam není přítomen lékař. Po pěti letech práce na rychlé zdravotnické pomoci si můžeme zvýšit svou kvalifikaci, vystudovat a stát se Super-záchranářem, v USA toto také nazývají Junior doctor. Po pěti letech také můžeme začít pracovat na záchranářském vrtulníku (v České republice takovou službu poskytuje téměř každý kraj, případně je jedna služba pro několik regionů).

Chystáte se dále studovat?

Ano. Chci ještě vystudovat lékařskou fakultu, ale chci zůstat v neodkladné medicíně.

Určitě už dobře ovládáte český jazyk. Nebo máte ještě nějaké problémy?

Myslím, že ano. Díky pochopení vyučujících jsem neměl problémy už v prvním ročníku. Po roce na koleji s Čechy zmizely i těžkosti v běžné komunikaci. I když přízvuk zůstává. Mám známé, také z SNS, kteří se učili češtinu ve stejné době jako já, ale mluví lépe. Dokonce je považují za Slováky nebo dokonce za Jihočechy.

Musíte často psát česky?

Ano. Na univerzitě neustále. Při psaní bakalářské práce jsem musel napsat víc než 100 stran ve Wordu. Ale před odevzdáním jsem stejně musel dát práci ke korektuře známému lingvistovi.

Byl jste studentem naší jazykové školy Czech Prestige. Řekněte, prosím, proč jste si vybral právě tuto školu.

O škole jsem se dozvěděl prostřednictvím internetu. Porovnával jsem také webové stránky ostatních škol, díval jsem se na spoty o škole. Zjistil jsem, že zejména u téhle jazykové školy bylo nejvíce kladných hodnocení (vyjádření).

Kromě toho se mi líbilo, že tato škola nabízela ubytování na kolejích v různých cenových kategoriích. Na jedné, ne nejdražší (nedaleko OC Chodov), jsem prožil rok, když jsem studoval v jazykové škole. Byl to celý komplex kolejí pro studenty, proto jsem od samého začátku měl možnost zažít studentský život bez rodičů. Teprve po přijetí na vysokou školu jsem se přestěhoval na vysokoškolskou kolej.

Čím se podle Vašeho názoru liší Czech Prestige od ostatních jazykových škol?

Pro mě nebylo studium nového jazyka příliš jednoduché, mně se víc líbí exaktní nebo přírodní vědy. A proto pro mě bylo nezbytné se co možná nejrychleji a nejlépe naučit český jazyk, abych mu rozuměl na univerzitě. Ředitel školy Zdeněk Okůnek věděl, na jakou školu se chci dostat, a tak mě vzal ještě do své skupiny na další doplňující výuku. Podle mého názoru, ne v každé jazykové škole se bude ředitel tak zajímat o problémy studentů a pomáhat bez doplatků.

Je třeba říct, že v průběhu školního roku bylo ve škole mnoho zajímavých akcí. Slavnostní zahájení a ukončení školního roku. Při absolventském večírku jsme poslouchali varhanní koncert v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí. Při oslavě Vánoc byl banket ve velkém sále restaurace (mně se poštěstilo být jedním z moderátorů). Ředitel zval do školy známé lidi, své známé, a velmi pro nás zajímavé lidi. Například jednoho z architektů Tančícího domu, od něhož jsme se dozvěděli některá jeho tajemství stavby. A také Světlanu Nikolajevnu Krjučkovovou, která tak krásně recitovala básně Mariny Cvětajevové.

Dokonce po absolvování školy mě nejednou zvali na oslavy Vánoc, kde se bývalí studenti mohli podělit o své zkušenosti při studiu jazyka a také o zkušenosti s přijetím na vysoké školy. Už jako student ČVUT jsem dostal pozvání od ředitele na koncert ruské pěvkyně, „barda“ Veroniky Arkaďjevny Dolinové. Koncert se konal v jednom ze sálů Klementina v samém centru Prahy.

Vy pocházíte z Ukrajiny, pro Vás byl možná již od začátku český jazyk srozumitelný?

Před příjezdem do České republiky jsem se český jazyk neučil, proto jsem znal jenom pár desítek slov. Díky tomu, že umím ruský a ukrajinský jazyk, mohl jsem rozumět přibližně 20 % toho, co bylo řečeno.

Co bylo nejtěžší při intenzivním studiu českého jazyka? Nebyl při tom ukrajinský jazyk na překážku?

Pro mě byla nejtěžší gramatika. Ukrajinský jazyk překážel. Zejména při studiu slovní zásoby.

U koho z vyučujících jste studoval? Vyprávějte, prosím, o tomto učiteli.

Dostal jsem se do skupiny ke Gabriele Okůnkové. Ona od začátku poutala při hodinách veškerou pozornost díky přátelské a rovnocenné komunikaci se studenty. I když mohla být velmi přísná. Ale jsem velmi rád, že jsem byl právě v téhle skupině, protože Gabriela kromě základního programu učila také různé detaily jazyka. Tyto znalosti mi dodnes pomáhají v komunikaci s Čechy.

Jaká je vůbec atmosféra ve škole?

Nemohu ručit za celou školu. Ale v naší skupině byla velmi klidná, takže dokonce pro mě, člověka, který se jazyky neučí moc rád, bylo příjemné studovat.

Kdy jste pocítil, že můžete bez omezení komunikovat česky?

Já osobně jsem se v každodenním životě (obchody, pošta, metro, úřady) mohl vyjadřovat už po půl roce studia v jazykové škole.

Stačí pro udržování znalosti jazyka každodenní praxe?

Vést komunikaci na libovolná témata jsem mohl přibližně po prvním ročníku univerzity. Ačkoliv někteří mohou i dříve.

Máte hodně přátel v České republice? Umějí dobře český jazyk?

Rusky mluvících není příliš mnoho, ale každý rok mám více přátel mezi Čechy.

Co poradíte absolventům, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání v České republice, a zvláště těm, kteří se chtějí stát lékařem?

Absolventům, kteří se chystají na lékařské fakulty, radím: co možná nejrychleji se naučit český jazyk na dobré úrovni a co možná nejrychleji se začít připravovat k přijímacím zkouškám. Pomohou také noviny, filmy, české televizní stanice. Ale nejlepší je komunikace s Čechy všude, nebo dokonce společné bydlení na koleji nebo v pronajatém bytě.

Marku, velmi děkujeme za interview. Přejeme Vám mnoho úspěchů v práci, kterou máte rád, další zdokonalování v českém jazyce a štěstí v osobním životě!