Koledu, nebo vám něco provedu

Helloween je svátek s dlouhou historií. U irských a skotských Keltů se slavil jako den přechodu k zimě. V 7. století papež Bonifác IV. ustanovil 1. listopad za Den všech svatých, ve snaze odvést pozornost národa od pohanských zvyků.

2. listopad se pak stal Dnem všech duší (Dušičkami), tedy dnem vzpomínky na zemřelé. Přibližně v XVI. století se vyvinula tradice vyprošování sladkostí 31. října v noci. Děti i dospělí si nasazovali masky, chodili ode dveří ke dveřím, a prosili hospodáře o pohoštění za rozptýlení – činnost podobná našemu koledování. Zvyk oblékat si kostýmy nečistých sil a dělat z dýní svícny však vznikl až na přelomu XIX. a XX. století.

Emigranti tento zvyk přenesli do USA, kde si ho přizpůsobili k obrazu svému – k výrobě svícnů začali místo klasické řepy používat dýně (svícny musí pomáhat duším nacházet cestu v očistci). Dýně byly všude, svícny z nich byly pevné a krásné a tak se dýně stala jedním ze symbolů Helloweenu a svícen z ní byl nazván Jackem (Jack-ó-lantern). Vyřežeme v dýni strašidelný obličej a máme Jacka. Později se na svátek nabalily karnevalové elementy, stal se barevnou estrádou, částí kulturního kódu a navždy se zařadil mezi umění. A také se stal tradicí naší školy.

Letos Helloween slavila skupina Evy Kolovecké. Studenti nakoupili občerstvení (někteří i vlastnoručně upekli) a dýně (v Čechách se právě včas sbírá úroda dýní), vyřezali z nich «Džeky», pomalovali si obličeje strašidelnými líčením, čímž vyděsili jeden druhého i svou oblíbenou učitelku.

V Praze a v Čechách vůbec je Helloween velmi populární. V tento den je pro každý věk připraven vlastní program, děti vyřezávají svícny z dýní v Botanické zahradě, pořádají se pochodňové průvody v parcích, mládež přitahují různé klubové akce nebo večírky. Plné ruce práce mají i maskéři a v půjčovnách kostýmů se dveře netrhnou.